Štítek: rodiče

Istanbulská úmluva. Tato dvě slova budeme slýchávat v nejbližších týdnech a měsících poměrně často. Cílem je (nebo bych měl spíše trefněji napsat, že původně bylo) chránit ženy před násilím. Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva iniciovaná Radou Evropy, která zavazuje podepsané státy k postupu vůči násilí na ženách, pomocí prevence, ochrany, stíhání zločinů a monitorování této kriminality.

Stále více Čechů podstupuje operativní a úřední změnu pohlaví a čím dál víc je lidem podsouván unisex. Na to téma bychom nejen na sociálních sítích našli nespočet diskusí a polemik o tom, co je a není správné. V rozhovoru pro server Sputniknews.cz svůj názor připojil i sexuolog Radim Uzel. „Člověk je od přírody muž, nebo žena,“ říká jasně s tím, že něco takového by si neměli lidé nechat vymluvit ani Facebookem.

Pan Walt Heyer pomáhá lidem s přechodem zpět k původnímu pohlaví.Na vlastní kůži zakusil předělání na trans – ženu. Ve věku 4 let prožil rozhodující moment, kdy ho babička ujišťovala, jak roztomile vypadá v dívčích šatech. Znamenalo to pro něho, jako kdyby říkala „nejsi dokonalý“, „něco je s tebou špatně“. Pokládá to za zneužití dítěte.“To není ujišťování dítěte, ale naopak důvod k obavám a depresi z toho, kdo vlastně jsou. Když se navíc začne s blokováním hormonů a s proměnou jejich těla, není divu, že později v životě trpí problémy jako jsou bipolární syndrom, disociační syndrom, schizofrenie a další nemoci.“Popisuje, že po více než 40 let pomocí dlouhodobé psychoterapie přešel zpět k mužskému pohlaví.

Něco lze nalézt pouze na facebooku. Proto řeším tuto formu zprávy. V New Yorku navštěvují mateřské školy pracovníci neziskových organizací a vyprávějí dětem o genderové (genderové) rozmanitosti. Jak je úžasné být transvestitou či LGBT. Nic proti těmto lidem nemáme, ale neměly by děti ve školkách se učit něco jiného? A když už jsme u tohoto tématu, pak zajisté by i zde měla nastat ona genderová vyváženost, aby děti měli možnost, porovnat, který vzor je jim blízký a neznásilňovat tak dětskou duši něčím, co nezná, o čem nemá nedostatek jiných informací, co je mu předkládáno s jistotou, že ze zvědavosti se nechá zlákat k něčemu, co by pak toto dítě později v životě hluboce litovat. Nebo je to tak, že do škol chodí nešťastní lidé, kterým se něco podobného přihodilo a nechce v tomto neštěstí zůstat sám?

Před týdnem začaly „na českých středních školách tzv. týdny mediálního vzdělávání, které jsou studentům exportovány tzv. nevládní neziskovou společností Člověk v tísni. Její aktivisté, a s nimi spřátelení novináři, se rozjíždějí do škol s cílem naučit studenty „orientaci ve světě“ a předat jim „znalosti a dovednosti s mediálním vzděláváním“.Informujte se u třídního učitele, jak toto „vzdělávání“ vypadá na vaší škole a zda lze jednoznačně vyloučit indoktrinaci studentů politickými názory nátlakové organizace Člověk v tísni. Zeptejte se svých dětí a budeme rádi, když se zde podělíte s ostatními čtenáři.

Proč tak Norské fondy hojně dotují MPSV, proč jdou tyto peníze na Juvenilní justici? Proto, aby se u nás zaváděl norský systém Barnevernetu, jak jinak. Pro nic za nic nám nebudou dávat jen tak 5 miliadr. V tom duchu je také Istanbulská úmluva, kdy pod pojmem, „ochrana“ dětských svědků, při „domácím násilí“, kdy nahlašovatel se může domnívat, že v rodině byl nebo bude v budoucnosti v rodině spáchám trestný čin (čl.27). Co to by to v našich životech znamenalo?Křivá svěděctví, udávání.