V Poslanecké sněmovně leží další nebezpečný zákon umožňující obchod s chudobou ve formě placeného vykupování lidských buněk a tkání

Image by doodlartdotcom from Pixabay

V pátek, 10. září 2021, se do Poslanecké sněmovny dostal kontroverzní návrh novely transplantačního zákona, který má být schválen ve zrychleném řízení, a to na úplném závěru volebního období, kdy už poslanci nejsou ostražití a kvůli kampani do Sněmovny prakticky nedocházejí. Návrh iniciovala poslankyně za ANO Věra Adámková, podle které údajně měli změnu iniciovat lékaři z registru dárců kostní dřeně. Jenže ti jsou podle informací Deníku N zásadně proti. Tato novela totiž doslova legalizuje obchod s lidskými buňkami a tkáněmi, které by se již neměli darovat zdarma maximálně za proplacení cestovních náhrad, ale mají se rovnou prodávat. Schválení takového zákona by mělo nepředstavitelné důsledky, protože by se rozjel ve velkém byznys s chudobou.

 

Plazma je lék, žádný nadstandard

 

V České republice je možné tzv. komerční dárcovství plazmy. To je akceptovatelné, protože dárci nehrozí prakticky žádná újma na zdraví, jen je to nepříjemné. Plazma je navíc potřeba ve velkém množství jako lék, který je použitelný prakticky pro kohokoliv (velmi žádaná byla např. rekonvalescentní plazma lidí po těžkém průběhu onemocnění COVID-19).

 

Jiná situace nastává u jakýchkoliv jiných typů dárcovství, kde už k ohrožení zdraví člověka dochází a jedinec by si jej proto měl skutečně rozmyslet. Navíc jsou darované tkáně (orgány, vajíčka, kmenové buňky…) využívány spíše pro nadstandardní procedury poskytované nejbohatším.

 

Po darování vajíček může žena i zemřít

 

Například při darování vajíček, k čemuž je nutná výrazná hormonální stimulace, by se měla žena odhodlat opravdu jen v případě, pokud její motivace spočívá v touze někomu pomoci, nikoliv kvůli možnosti získat poměrně snadno větší finanční obnos, jinak je to totiž pouhý hazard se svým životem, kdy jsou i z Česka známé případy úmrtí žen po takovém zákroku (viz Novinky.cz z 19. 8. 2019).

 

Ano, ženy nyní za tuto oběť už dostávají zhruba 30 000 Kč, nejedná se však o obnos za darovaná vajíčka, ale o finanční kompenzaci za nepohodlí, nutnost snášet aplikaci hormonálních injekcí, nutné cesty na kontroly apod.

 

Takový postup je na hraně zákona, který jej bohužel přímo nezakazuje. Pokud by zákon prošel, byla by kompenzace vyšší a tím i zásadně víc motivační: „Platby za dárcovství vajíček jsou běžné už nyní, oporu v zákoně ale nemají. Až třicet tisíc korun za odběr, které se nyní platí, rozhodně není kompenzace ušlého zisku, když jde často o studentky či matky na mateřské,“ upozorňuje ve zmiňovaném článku pro Deník N členka bioetické komise Rady Evropy Hana Konečná, která se jako psycholožka zaměřuje právě na asistovanou reprodukci.

 

Tuto praxi ve stejném článku potvrdil i advokát Tomáš Hromek: „Centra asistované reprodukce, která za odběr vyplácejí dárkyním vajíček desetitisícové odměny, se pohybují za hranou zákona, protože nic takového legislativa nestanovuje. Stejné je to i s placenými odběry plazmy. Zákon umožňuje pouze náhradu základních výloh spojených s dárcovstvím.“

 

Zvýší se počet případů kontroverzního surogátního mateřství

 

V momentě, kdy by byl tento zákon přijat, by došlo k faktické legalizaci obchodu s chudobou, protože zejména sociálně slabší ženy by v takovéto pobídce viděly snadno a rychle získaný velký finanční obnos. Dále, jak zveřejnil Deník N, může podle některých odborníků jít o využívání darovaných tkání a buněk v centrech asistované reprodukce. Znamenalo by to další velký krok k legalizaci surogátního mateřství a rozhodně by se zvedl počet případů, kdy k tomuto dojde.

 

A právě surogátní mateřství představuje pro ženy obrovská zdravotní rizika, ať již o ta fyzická, tak i psychická. Heterosexuální páry dnes této možnosti využívají z ryze zdravotních důvodů. Jedná se o formu léčby neplodnosti. Reprodukční kliniky proto tyto procedury umožňují v indikovaných případech jako léčbu neplodnosti, pomocí náhradní matky ale zatím nevyplňují vlastní přání mít dítě žádným jiným skupinám osob než právě neplodným heterosexuálním párům. Jinými slovy, je obrovský rozdíl mezi tím, jsou-li technologie umělého oplodnění používány jako léčba nebo je aplikováno u jinak zcela zdravých osob jen proto, že mají přání mít dítě a nemají k tomu vhodného partnera.

 

Schválením této novely zákona se z náhradního mateřství jakožto formy léčby neplodnosti může i díky tomuto zákonu stát sociální služba typu „tvorba dětí na zakázku“. Je dále velmi varující, že v důvodové zprávě k novele zákona se píše o tom, že sociální dopady novely budou POZITIVNÍ – čímž je potvrzen záměr vydělávat na chudých.

 

 

Vybíráme další citace ze článku na Deníku N:

 

Dalším velkým rizikem je dárcovství kmenových buněk. Novela zákona mimo jiné rozevírá propast mezi chudými, kteří budou opakovaně kvůli penězům darovat své buňky, aby ti nejbohatší mohli z moderních procedur profitovat. Za zmínku stojí také skutečnost, že se kmenové buňky například využívají i v kosmetickém průmyslu.

 

Kmenovým buňkám se přezdívá „zásobárna náhradních dílů“. Dokážou obnovovat opotřebované či poškozené části v lidském těle tím, že přebírají funkci okolních buněk. V současné době se zkoumají například v léčbě diabetické nohy a u nevyléčitelné svalové dystrofie. Ve velké míře se nacházejí především v kostní dřeni nebo v pupečníkové krvi.

 

„Obávám se, že vznikne vrstva lidí, kteří se stanou opakovanými dárci dřeně pro peníze, zatímco druhá skupina lidí bude mít peníze na to, aby si mohli moderní procedury s kmenovými buňkami dovolit. Pro dárcovství jakékoliv části těla přitom platí, že má být vždy bezplatné,“ dodává pro Deník N Konečná.“

 

Je důležité, aby poslanci návrh zákona, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů, zamítli a měli se i nadále před podobnými návrhy na pozoru!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *