Čeká nás porno-výchova na českých školách?

Čeká nás porno-výchova na českých školách?

Protože je sexualita dětí tak individuální a intimní záležitostí, nedivíme se rodičům, že se na nás obrátili s obavami, zda li u jejich dětí nedochází na školách k předčasné sexualizaci a ideologickému ovlivňování. Maminka žáka sedmé třídy základní školy nám poslala několik ofocených stránek z učebnic občanské a sexuální výchovy. Knihy si děti nenosí domů, ty zůstávají ve škole. Rodiče tak na učebnici přišli jen díky vlastnímu zájmu o to, jaké látky momentálně jejich syn ve škole probírá. Kniha v otázce sexuální výchovy díky starému datu vydání neobsahuje podle našich zjištění nic závadného, jinak je tomu ale v částech věnovaných multikulturní výuce. Přesto by se měli mít rodiče na pozoru.

Znepokojená maminka nám napsala:

„Impulsem pro mě byly dvě nové učebnice žáků 7. třídy – Výchova ke zdraví a Občansko-rodinná výchova, kde se vyskytuje jak propagace multikulturalismu, tak sexuální výchova. Ohledně sexuální výchovy mě zarazilo, že se děti v 7. třídě učí, co je to masturbace a onanie. Věkovou hranici s touto tématikou považuji za nepřiměřenou a „na hraně“.

Učebnice syn nenosil domů jako všechny ostatní tj. přírodopis, dějepis, fyziku atd. protože jsou těžké, tak si je žáci nechávají ve škole a před hodinou si je rozdají. Tak vlastně rodiče netuší, jaké mají děti učebnice.

Čistě náhodou se doma zmínil, že měli v hodině sexuální výchovu. V tom jsem zpozorněla a začala se vyptávat.“

V knize se děti dočtou nejen detailní popisy pohlavních orgánů a jejich funkcí, ale i význam slov, jako erekce, ejakulace, miniinterupce a další. Pro většinu žáků sedmé třídy druhého stupně základní školy zřejmě nic převratného.

Učebnice podle námi osloveného odborníka v tématu sexuální výchovy neobsahuje nic závadného, neboť se jedná o staré vydání této učebnice a děti ve věku 13ti let už stejně vědí většinou více informací, než jaké jsou v učebnici obsaženy. Zarážející je ale skutečnost, že tyto učebnice zůstávají ve školách a rodiče k nim nemají přístup.

Učebnice podle Sexuálních standardů pro Evropu

Pro maminku, která nás oslovila, může být věková hranice nepřiměřená a „na hraně“. Skutečně „na hraně“ jsou ale učebnice v západních zemích, kde se děti ve věku od desíti let učí například co je sadismus, masochismus, prostituce, fetiš, gender atd. Skutečným problémem je potom zanášení sexuální výchovy u dětí nízkého a předškolního věku s úmyslem je předčasně sexualizovat. Opatrnost a všímavost rodičů je tedy na místě. 

 

 

 

Lze tedy takovou progresi předpokládat i v České republice. Sexuální standardy pro Evropu v praxi ji dříve nebo později zanesenou přímo do dětských učebnic i u nás. Na stránkách 56 a 57 Sexuálních standarů se dočteme:

Pro děti 12 – 15 let:
Poskytovat informace o různých očekáváních a chováních souvisejícím se sexuálním vzrušením a pohlavními odlišnostmi, o genderové identitě a sexuální orientaci, vč. Comming outu a homosexulality, jak si užívat sexualitu vhodným způsobem (nepospíchat), první sexuální zážitky, potěšení, masturbaci, orgasmu.

Umožňuje: rozvíjet schopnost v intimní komunikaci a dosahování dohod, na základě zhodnocení následků výhod a nevýhod každé možné volby (partneři, sexuální chování), učinit svobodné a zodpovědné rozhodnutí, užít si sexualitu ohleduplným způsobem.

Zajímavý článek k tomuto tématu přinesly Parlamentní listy:

česká historička Marie L. Neudorflová: Inkluze a sexualizace dětí jsou dva hřebíčky do rakve českého národa

„Odložení pudových záležitostí umožňovalo rozvoj sebekontroly, hlubší socializaci, zdravější fyzický a emocionální vývoj, schopnost přátelství, kamarádství, umožňovalo silnější pocit sounáležitosti a důvěry mezi lidmi. Kultivace zodpovědnosti vůči sobě i druhým je poměrně náročnou záležitostí. Narušování tohoto principu je již dlouhodobý problém. Odvíjí se od módy, reklam, literatury, a falešného důrazu na sex jako na hlavní zdroj štěstí, třebaže ten naopak může být vážným zdrojem destruktivních sil. Nyní se tedy obrací pozornost již na rané dětství, začíná se prvním nenápadným krokem. Když to projde, půjde se dál, v duchu liberálního individualismu, podceňujícího důležitost úrovně společenského nivó daného vzájemnou úctou, zodpovědností a důvěrou, prací pro obecné dobro. Do tohoto kontextu určitě nepatří sexuální záležitosti a vztahy redukované na pudovou oblast. Ve vztahu k dětem nelze tento přístup nazvat jinak než jako mravní ohrožení dětí.“

Dočkají se děti také edukativních sex videí jako v zahraničí?

Shaftesbury Kids, divize kanadské produkční společnosti Shaftesbury Films, vytvořila řadu videí pro sexuální výchovu pro děti s názvem „Sex-Ed School“, která pobouřila rodiče. Videa ukazují učebny malých dětí diskutujících s instruktory o takových otázkách, jako je transgenderismus a masturbace.

Představují Nadine Thornhillovou, která je označována jako „jedna z předních kanadských odborníků na sexualitu dětí a dospívajících“ a Eva Bloom, „sexuální výzkumnici a online pedagožku sexuality“.

V jedné epizodě nazvané „Gender“ vysvětlují tito dva „pedagogové“ pojem „binární“ a trvají na tom, že pohlaví není biologicky určováno – místo toho tvrdí, že se jedná o zcela proměnlivý koncept.

Instruktoři nenechávají prostor pro diskusi. Místo toho pedagogové hrají „pravou nebo falešnou“ hru a informují děti o tvrdých faktech o probuzeném transgenderismu.

„Každý, kdo se narodil s vulvou, je holka, pravda pro nepravdu?“, ptá se instruktorka.

Většina dětí odpovídá „pravda“.

„Ne každý si je jistý, a to dává smysl,“ říká instruktorka.
„Naše pohlavní orgány ve skutečnosti neurčují naše pohlaví. Někteří lidé narození s vulvany (ženské vnější genitálie) jsou chlapci.“

Kvíz se odehrává u značky 1:42 ve videu.

Později je přivedena trans-osoba „Kaleb“, aby malé děti učila více o injekcích hormonů, změnou v oblékání a přechodu pohlaví. Poté, co diskutoval o svém dětství jako o binárním genderu, byly děti z jeho vyprávění hodně zmatené.

„Pro mě v mém každodenním životě … Byl jsem holka.  Ale když jsem šel na pódium hrát, byl jsem muž a používal jsem zájmena“, dodal.

Pak přišly hormonální injekce.

„Trochu to změnilo můj hlas a mé tělo,“ vysvětlil Kaleb.
„V podstatě jsem prošel druhou pubertou, když mi bylo dvacet. Musím brát injekčně hormony každý týden.“

Kaleb pokračoval v mluvení o intimních podrobnostech jeho chirurgického zákroku souvisejících se změnou pohlaví:

„Nechal jsem si odstranit moje prsa. Mám na hrudi jizvy. Ve skutečnosti o tom, co je v mých kalhotách mluvím s lidmi, kteří se do nich dostanou.“

V dalším videu nazvaném „Láska je láska“ instruktoři vysvětlují zázraky masturbace a popisují akt jako důležitou část „sebe-lásky“, kterou lidé provádějí, když se chtějí cítit dobře.

„Co to znamená masturbovat?“ zeptá se jedna jasně zmatená dívka v reakci.

„Je to v podstatě, když se dotýkáš sexuálního potěšení … dotkneš se svých genitálií způsobem, při kterém se cítíš dobře,“ odpoví instruktorka, když vidí, že se všichni ve třídě cítí nepříjemně.

Neuvěřitelná manipulace v rámci multikulturalismu

Zpět ke zmíněným učebnicím. V kapitole Tolerance k národnostním menšinám je dětem podsouváno, že jsou cizinci v české republice trpně přijímáni a je na ně pohlíženo s nedůvěrou. Jako důvody jsou zde uvedené nedůvěra a předsudky, a to i k cizincům, kteří přišli za vidinou lepšího života především z méně vyspělých zemí.

„Cizinci k nám mohou cestovat za prací, studiem, možná očekávají, že se jim zde lépe povede. Často však na ně pohlížíme s nedůvěrou, nebo jsou prostě jen trpně přijímáni, místo abychom k nim přistupovali jako k sobě rovným. Proto je důležitá vzájemná tolerance a snaha řešit konflikty pramenící z nedůvěry a předsudků.“

Dětem se v podstatě podsouvá, že celá společnost je netolerantní, nedůvěřivá a vůči všem cizincům předsudečná, což je samozřejmě lež. Pokud se autoři učebnice zmiňují o lidech, kteří sem přišli s očekáváním, že se jim zde lépe povede, potom jako nezbytnou součást mohli také uvést, že i oni by k naší společnosti měli přistupovat jako „rovný k rovnému“. Skutečnost, že tomu vždy tak není jasně ukazují události posledních let, ať už se jedná o nezdařilou integraci cizinců v západoevropských zemích a s tím spojené problémy druhé a třetí generace, a nebo problémy spojené s migrační krizí od roku 2015.

/ Domácí

O autorovi

Předsedkyně zapsaného spolku Tradiční rodina.