Den 25. listopad se konal den proti násilí na ženách. Feministická a LGTB uskupení spolupořádali demonstrace v Bruselu, Paříži a Římě, týž večer poté jednali evropští poslanci v Bruselu o Istanbulské úmluvě. Italská feministka a europoslankyně za Progresivní alianci socialistů Pina Piciernová ostře odsoudila státy, které se ratifikaci Istanbulské úmluvy brání. Naopak slovenský Europoslanec Milan Uhrik ostrou kritiku Piciernové vyvrátil. Eurokomisař Miguel Arias Canete prohlásil, že ratifikace Istanbulské úmluvy ve všech členských státech Evropské Unie bude po dobu trvání mandátu pro Evropskou komisi prioritou.
Europoslanec Radačovský si nebral servítky a ostře vystoupil proti Istanbulské úmluvě, kdy jeho slova vyvolala patřičný rozruch
„Vážení přátelé, v Evropské unii, ale i v české společnosti rezonuje někdy ne zcela korektně, ba dokonce někdy až velmi neslušně a na můj vkus útočně problém zvaný Istanbulská úmluva. Jsem přesvědčen a přesvědčuji se denně, že Slováci a vůbec občané Slovenska svou úrovní myšlení, obecnou inteligencí a společensko-politickým přehledem za přáteli v západní Evropě skutečně nezaostávají. Ba řeknu to možná tak, že se to některým, snad i europoslancům, nebude líbit. Ve vztahu k Slovákům a občanům Slovenska toto moje vyjádření týkající se rozhledu a znalostí, je možné chápat tak, že k tomuto standardu se západoevropští přátelé možná přibližují, resp. mírně zaostávají. Považuji proto za nadbytečné poučovat Vás proto o tom, co je to Istanbulská úmluva, co tvoří jeho obsah, v jaké fázi je proces přistupování k němu, možná ratifikace a podobně. Nejde o rozsáhlý materiál, stačí si jednoduše kliknout na Google, přečíst, a zjistíte jeho obsah a procesní stádium, v jakém se řízení ohledně něj nachází.“
Každý, kdo má znalosti právního řádu České republiky a porovná ho s Istanbulskou úmluvou musí dospět k jedinému závěru. Všechna ustanovení Istanbulské úmluvy, týkající se ochrany žen, dívek, ochrany rodiny před možným násilím, jakož i potrestání takového jednání je už dost dlouho obsažené v jurisdikci ČR, důsledněji upravený jako v kterémkoli jiném členském státě EU.
Je nutné to uvést proto, že v rozpravě k Istanbulské úmluvě, která se uskutečnila na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku dne 25. listopadu 2019, bylo až nemilým překvapením vyjádření některých europoslanců na adresu České republiky, které budilo dojem, že jsme v otázce ochrany práv žen zaostalí.
Slovensko se nezavázalo vstupem do EU k tomu, že se zbavuje svých národních hodnot, založených na cyrilo-metodějských tradicích a kulturním dědictví svých předků, jak je též obsaženo v preambuli Ústavy České republiky.
Vágní a nejednotné pojmy, umožňující různý výklad některých ustanovení Istanbulské úmluvy, nabourávají nejen tradiční historické, ale i křesťanské hodnoty v pojetí tradiční rodiny, v pojetí rolí muže a ženy. Proto je třeba toto neakceptovat, možná je třeba o tom i diskutovat, a ne na sebe útočit, a to ať už z jedné či druhé strany. Nemluvě o tom, že NR SR jako vrcholný orgán Slovenska jednoznačně Istanbulskou úmluva odmítla.
Slovenská sněmovna se v pondělí 25. listopadu svým usnesením vyslovila proti tomu, aby Evropská unie přistoupila k takzvané Istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách. Již v březnu slovenský parlament požádal vládu premiéra Petera Pellegriniho, aby v ratifikaci zmíněné úmluvy nepokračovala. Dokument vyvolal v zemi pod Tatrami stejně jako v Česku rozporuplné reakce.