Jak Rada vlády pro rovnost žen a mužů dezinformuje

Zdroj: Screenshot YouTube – Helena Válková

Rada vlády pro rovnost žen a mužů na svých facebookových stránkách 14. listopadu informovala o návštěvě Rady Evropy zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové. Dále uvedla, že se k obavám z Istanbulské úmluvy vyjádřila Benátská komise. Podle Rady vlády dospěla Benátská komise k rozhodnutí, že mimo jiné Istanbulská úmluva nezavádí genderovou ideologii a a netýká se práv sexuálních menšin. Dokumenty Evropské Unie, které se na Istanbulskou úmluvu odvolávají, závěry Benátské komise zcela vyvracejí.

Benátská komise dospěla k závěru, že Istanbulská úmluva nezavádí tzv. genderovou ideologii, nijak nezasahuje do rodinného práva, netýká se práv sexuálních menšin, neupravuje prolomení mlčenlivosti advokátních profesí a nezavádí automatický azyl pro ženy-žadatelky o azyl. Tato tvrzení ale jednoznačně vyvrací sám Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (EP) ve svých návrzích a vlastní agendě. V “NÁVRHU USNESENÍ, předloženém na základě otázky k ústnímu zodpovězení B8-0005/2019 v souladu s čl. 128 odst. 5 jednacího řádu o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (2018/2684(RSP))„ je několik odstavců, které jsou v přímém rozporu se závěry Benátské komise, a to hlavně v otázce zavádění genderové ideologie a práv týkajících se sexuálních menšin.

Návrh Usnesení Evropského parlamentu o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (2018/2684(RSP)) se přímo odvolává na Istanbulskou úmluvu.

Zdroj: Screenshot – Návrh Usnesení Evropského parlamentu o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU – Istanbulská úmluva

V bodech M, 1., 2. a 20. tohoto Návrhu usnesení Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (EP) zmiňuje jak genderový mainstreaming, tak práva osob LGBT+. Nejvetší česká genderová politická nezisková organizace Česká ženská lobby již dnes pod „+“ řadí i pedofilní komunitu, jak uvádí ve své Stínové zprávě z roku 2015.

M. vzhledem k tomu, že hlavní cíle těchto odmítavých reakcí vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů se jeví být ve všech zemích stejné a zahrnují klíčové oblasti institucionálního a strategického rámce pro rovnost žen a mužů a práva žen, jako je genderový mainstreaming, sociální zabezpečení a ochrana zaměstnanců, vzdělávání, sexuální a reprodukční zdraví a práva, prevence a potírání násilí na ženách a násilí na základě pohlaví, práva osob LGBTI+, přítomnost žen v pozicích, které přijímají politická rozhodnutí, a prostor pro působení ženských organizací jiných lidskoprávních organizací a hnutí a jejich odpovídající financování; vzhledem k tomu, že organizace a jednotlivci vystupující proti lidským právům mají prostřednictvím svých strategií za cíl zvrátit stávající právní předpisy v oblasti základních lidských práv týkající se: sexuality a reprodukce, jako je právo na přístup k moderní formě antikoncepce, technikám asistované reprodukce nebo právo na bezpečný potrat; rovnosti lesbických, gay, bisexuálních, transsexuálních nebo intersexuálních (LGBTI +) osob; přístupu k výzkumu kmenových buněk; a práva na změnu pohlaví bez obavy z právních následků;

1.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále odhodlaně ctily své závazky v oblasti rovnosti žen a mužů, práv osob LGBTI+ a práv žen, včetně práv nejzranitelnějších menšin, a přiznávaly těmto oblastem vysokou prioritu; připomíná všem členským státům jejich závazek dodržovat práva žen a prosazovat rovnost žen a mužů; vyzývá ke všeobecnému odsouzení diskursů a opatření, která podrývají práva žen, jejich nezávislost a emancipaci v každé oblasti; konstatuje, že významným způsobem, jak bojovat proti těmto odmítavým reakcím, je aktivní prosazování rovnosti žen a mužů založené na právech a obecně na začleňování genderového hlediska;

Zdroj: Screenshot – Návrh Usnesení Evropského parlamentu o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU – Bod 1

2.  konstatuje, že povaha, intenzita a dopady odmítavých reakcí vůči právům žen se v různých zemích a regionech liší, přičemž v některých případech zůstalo u rétoriky, zatímco jinde se tyto reakce proměnily v konkrétní opatření a iniciativy; vzhledem k tomu, že odmítavé reakce jsou přesto patrné téměř ve všech členských státech; zastává názor, že tyto reakce jsou také formovány diskusí a politickými rozhodnutími;

Zdroj: Screenshot – Návrh Usnesení Evropského parlamentu o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU – Bod 2

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly své mechanismy pro rozdělování, monitorování a vyhodnocování finanční podpory a aby zajistily, že jsou tyto mechanismy citlivé vůči genderovým otázkám a reagují na problémy, kterým konkrétní organizace a hnutí, zejména ty malé a střední, v této době odmítavého postoje čelí, a aby ve vhodných případech použily nástroje, jako je posouzení dopadů na rovnost žen a mužů a genderové rozpočtování; vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily financování vyčleněné na ochranu a prosazování práv žen a rovnosti žen a mužů, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU a ve světě.

Zdroj: Screenshot – Návrh Usnesení Evropského parlamentu o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU – Bod 20

Podle Rady vlády pro rovnost žen a mužů údajně roste podpora Istanbulské úmluvy

Rada vlády pro rovnost žen a mužů vychází ze vzorku dotazovaných osob v počtu 1 021.
Konkrétní čísla:

Jak Rada vlády pro rovnost žen a mužů dezinformuje

Počet respondentů: 1 021
Rok 2018
Měl by parlament ratifikovat: 18 % – 184 respondentů
Neměl: 13 % – 133 respondentů
Neví: 69 % – 704 respondentů

Rok 2019
Měl by parlament ratifikovat: 24% – 245 respondentů
Neměl: 13 % – 133 respondentů
Neví: 63 % – 643 respondentů

Rozdíl mezi rokem 2018 a 2019 je nárůst o 61 respondentů. Ze vzorku 1 021 respondentů vyhodnotit že je pro ratifikaci 24% veřejnosti je velice zajímavé, když ve skutečnosti je to 24 % z oslovených = vzorek 1 021 osob.
Skutečně roste podpora Istanbulské úmluvy? Skutečně je dvakrát více lidí PRO ratifikaci?

Lidí, kteří jsou s obsahem Istanbulské úmluvy obeznámeni je mnohem více, stačí se podívat na počty podpisů na peticích podaných PROTI ratifikaci Istanbulské úmluvy.

Zajímavou otázku skýtá sám dotazník, a to skladbou respondentů. Ve skupině „nevím“ byli jen respondenti, co opravdu nic neví, či ti „infikovaní dezinformacemi“? Jaká byla znalost 28. stránkového textu IÚ a její 70. stránkové Důvodové zprávy Rady Evropy, která ještě nebyla oficiálně přeložena do českého jazyka, kde jsou uvedeny přesné definice a zavádění IU do praxe?
Počet tazatelů byl 177, což znamená, že jeden tazatel se zeptal v průměru 5 – 6 lidí. Jaká byla cena takového průzkumu?

O tom, kdo šíří pravdu a kdo manipulace si každý může udělat představu sám.

Jistě se shodneme v argumentu, že trpělivá a věcná diskuze, informovanost založená na faktech a na souvisejících dokumentech má smysl a tak bojujeme proti takovým dezinformacím a zavádějícím číslům.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *