Zdroj: Pixabay
V USA byla, stejně jako ve zbytku světa, dříve homosexualita vždy považována za sexuální a mentální deviaci a duševní chorobu. Podle toho se k ní rovněž přistupovalo. Ke změně došlo začátkem 70 let. Hlavní postavou byl jistý Frank Ka meny (pocházel z aškenázké židovské rodiny, ale sám se považoval za ateistu) a Charles Silverstein (psycholog a terapeut). Frank Kameny byl původně astronom a pracoval pro americkou armádu a byl údajně propuštěn kvůli své otevřené homosexualitě.
Rozhodl se proto prosadit změnu pohledu na homosexualitu jako nemoc. Nikoliv ale vědecky, ale pomocí aktivismu a různých de facto vyděračských a manipulativních praktik, zakládáním účelových neziskovek (třeba Mattachine society) podporovaných rozvratnými globalisty a jimi vlastněnými medii a korporacemi (především v Hollywoodu). Jako hlavní cíl svého snažení se proto primárně zaměřil na Americkou psychiatrickou asociaci (APA). Ta totiž určovala, zda a co bude považováno za duševní nemoc. Když nepomohl lobbying mezi její ;mi čle ny, kteří požadovali odporné zkoumání a vědecký přístup k této problematice, rozhodl se Kameny k otevřenému nátlaku. V roce 1970 on a jím organizovaní homo aktivisté narušili výroční konferenci APA v San Franciscu. Před budovou vytvořili lidský řetěz a jeho členové sprostě nadávali a uráželi účastníky kongresu. Následně homo aktivisté v trhli na pódium a přerušili kongres. Na pokusy členů kongresu o věcnou diskusi na dané téma reagovali aktivisté posměchem a další salvou urážek. Mnoho účastníků kongresu (vážených a ctihodných vědců) bylo otřeseno, s něčím podobným se setkali poprvé v životě, aby jim někdo vyhrožoval a nadával za jejich odborné názory. Mezitím výše zmiňovaný Silverstein (sám byl rovněž homosexuál) k tomu poskytoval údajně odbornou záštitu (například v knize Joy of gay sex – radost z homosexu) a k němu se přidalo několik dalších odborníků, kteří začali mírně “upravovat” některé výsledky výzkumů v této problematice (třeba se navýšil počet homosexuá ;lů ve společnosti z 1 procenta na 2 procenta, aby se mohlo argumentovat, že je to vlastně běžná věc a součást populace). Totéž se opakovalo v roce 1971. Mezi tím byl na členy APA vyvíjen stále stupňující nátlak a některým bylo i vyhrožováno. V roce 1972 již tlak homoaktivistů dosáhl toho, že kongres APA nebyl již de facto odborný, ale přizvaní homo aktivisté přednášeli svá politick á stanoviska a následně v roce 1973 byla homosexualita vyřazena (z obavy z dalšího nátlaku a vyhrožování) ze seznamu duševních poruch.
Když oslovují organizace o podporu pro sebe, pro podporu Manželství pro všechny, jsou jejich praktiky stejné i dnes či ne?
Stejné praktiky jou u zkreslujících údajů o rozvodovosti.
Nejeden povýšený intelektuální snob bude i dnes touto informací mávat jako bojovou zástavou a když budete mít štěstí jako já, můžete se na svou adresu dočíst např. následující: „A čemu nerozumíte v českém článku? Jednoduchá statistika. Rozvedlo se 14 % GL párů za 11 let, zatímco hetero páry mají setrvalou rozvodovost 50 % – a mohl byste začít konečně argumentovat fakty a ne s předpoklady.“
Zmíněné články obvykle uvádějí, že mezi lety 2006 až 2016 bylo v české republice uzavřeno 2 647 registrovaných partnerství a ve stejném období 14,5 % těchto partnerství (tedy 384) zaniklo. No a tento údaj je srovnáván s úhrnnou mírou rozvodovosti manželství, která skutečně činní něco kolem 50 %. Zde jde ovšem o klasický problém srovnávání hrušek s jablky. Úhrnná míra rozvodovosti je totiž údaj o tom, jaký podíl původně uzavřených manželství se vůbec kdy rozvede a není tedy omezena dobou 11 let (lidé se rozvádějí i po 15 či 30 letech od sňatku). Pokud bychom tedy chtěli z materiálů českého statistického úřadu z roku 2011 a 2016 (citace 2, tabulka 3.4. a citace 3 tabulka 3.5.) vypočítat kolik % manželství uzavřených před jedenácti a méně lety se rozpadlo (tedy údaj srovnatelný s rozpadem registrovaných partnerství), musíme pracovat s hodnotami tzv. redukované míry rozvodovosti podle doby uplynulé od sňatku. V datech ČSÚ z roku 2016 zjistíme např. následující redukované míry rozvodovosti: 0,4 (0); 1,67 (1); 2,34 (2); 2,42 (3); 2,43 (4); 2,41 (5) atd. To znamená, že v roce 2016 se rozpadlo 0,4 % manželství uzavřených v roce 2016, 1,67 % manželství uzavřených v roce 2015, 2,42 % manželství uzavřených v roce 2014 atd. Známe-li tedy počet uzavřených manželství v daných letech, příslušné redukované míry rozvodovosti a máme chuť si hrát s čísly, dojdeme k jiným závěrům, než nám předkládají mainstreamová média. Z dat shrnutých v tabulce l je zřejmé, že ve sledovaném časovém období byla rozvodovost manželství nižší než rozvodovost registrovaných partnerství.
Nezapomínejme, naše prezidentská standarta má text:
Pravda vítězí
Zdroj:
http://www.osel.cz/10232-hra-s-cisly-o-stabilite-stejnopohlavnich-svazku.html