Petiční výbor pro zachování tradiční rodiny, odmítnutí Istanbulské úmluvy a Dublinu IV

M A N I F E S T

S hlubokým politováním a hrůzou se dnes díváme na to, jak úzká skupina, ne vetřelců, ne cizích občanů, ale našich českých spoluobčanů posledních 30 let s železnou důsledností drancuje a ničí naši ekonomiku, dobrovolně předává kontrolu nad naší Vlastí cizím mocnostem, násilím a dezinformacemi nás nutí
k otevřenému nepřátelství k nám blízkým slovanským zemím a k jakémusi nepochopitelnému svazku
s mocnostmi, které nám v historickém kontextu neudělali NIKDY nic dobrého! Naší svébytné kultuře jsou touto skupinou lidí vnucována „pravidla“, která v každém normálním člověku vyvolávají opovržení a hnus.

Ještě nikdy jsme nebyli tak blízko nevratné likvidaci naší Vlasti, o které usilují naši volení zástupci naprosto podlým způsobem, a to je přijetím Istanbulské úmluvy a tzv. Dublinu IV.

Nejtragičtější na tom je, že toto vše nám provádí vlastní občané! Občané české republiky, kteří si pravidelně svými sliby říkají o naši důvěru a slibují službu nám a své zemi. Po zvolení se z nich však obratem stávají bezcharakterní egoistické zrůdy.

Nikým nevolené evropské struktury, kterým odevzdali naši volení zástupci své kompetence, nám za souhlasu a přihlížení našich volených představitelů diktují nesmyslné a destruktivní podmínky v podobě přijímání imigrantů, vnucují přijímání cizích kulturních zvyků, vnucují podřízení se cizím kulturám ve vlastní Vlasti.

Postavme se v pevné jednotě a v úzké součinnosti proti každému, kdo by se u nás pod jakoukoliv záminkou pokoušel sloužit cizím zájmům. Musíme se opět stát a trvale zůstat svrchovaným státem, jemuž nikdo zvenčí nesmí vnucovat své požadavky.

Před vznikem Československa byli naši lidé bezbranní a vlast byla pod cizí mocí. Za několik desítek let nás naše novodobé „elity“ dovedly do té samé situace. Místo péče o vlastní zemi drtí své občany zaváděním stále represivnějších a tvrdších opatření, cíleně je ožebračují, a to pouze za účelem vlastního obohacení a prospěchu a zřejmě také k odvrácení pozornosti od tohoto závažného dění.

Proto ve jménu svobody, státní suverenity, práv našich občanů na vlastní zemi, vyzýváme všechny věrné občany naší krásné vlasti:

zabraňme všemi prostředky podpisu a uplatňování tzv. Istanbulské úmluvy a tzv. Dublinu IV.

Přes všechny politické, sociální i náboženské rozdíly spojme své síly k udržení demokracie, státní svébytnosti a kulturních tradic.

Je dnes na místě oživit někdejší aktivity českých vlastenců a také je na místě vypůjčit si text z dob pro nás dávno minulých a dnes tak bytostně aktuálních. A to z manifestu z 15. května 1938, manifestu vyzývajícího národy Čechů a Slováků k obraně své vlasti:

Cituji:

„Dnes není u nás místa pro nikoho, kdo by chtěl šířit nedůvěru v sílu republiky, podkopávat víru
v demokracii, zastírat vážnost dnešních dějů: není místa pro poražence, kteří by malomyslně radili k cestám, jež přijmouti nemůžeme a nikdy nepřijmeme. Proto nebojovala pokolení a pokolení, proto nebojovali legionáři, abychom svou svobodu promarnili. Vědomi si své odpovědnosti před dneškem i před soudem dějin žádáme, aby přístup k vládě měli jen lidé demokraticky a státně spolehliví. Vláda nechť dá všechnu svou výkonnou moc do služeb rozhodné obrany republiky a demokracie, aby každý občan bezpečně věděl, že státní moc plní řádně své úkoly, hájí zájem státu, nestrpí teroru a zajistí vládu zákona. Svou povinnost musí konat
i státní úřady a samosprávci. Věříme, že demokracie, odhodlaná k činům, dovede nejlépe zajistit bezpečnost státu i blaho jednotlivců. Chceme, aby politické strany podřídily své užší zájmy zájmům celku a pomáhaly tak zajistit zvýšenou účinnost naši republikánské ústavě! Jak žádal památný květnový manifest z roku 1917, žádáme i my dnes vládu a pověřené zástupce lidu, aby jednali podle vůle lidu, jako lidé nezávislí, pamětlivi jen zájmům celku. Kdo by snad nepochopil, čeho žádá vážná doba, nechť ustoupí! Jako tehdy, tak i dnes věříme, že budoucnost patří Evropě demokratické, Evropě národů svéprávných a svobodných, a nikoliv panství jedněch nad druhými. Jako ti, kdož 13. dubna 1918 skládali národní přísahu do rukou Jiráskových, tak i my dnes věříme ve vítězství práva nad násilím, svobody nad porobou, demokracie nad výsadami, pravdy nad lží! Stojíme znovu na rozhraní dějin. Věrni této slavné přísaze, prohlašujeme i my občané a občanky (svobodné a demokratické republiky Československé) dnes již jen republiky České, že udržíme samostatnost jednou vybojovanou. Pevně věříme, že i z dnešních starostí vyjde Evropa šťastná svou svobodou. Postavme se všichni za tento slib! Zákonodárci, politikové, i výkonné orgány státní moci nechť vidí před celým světem jednotnou a odhodlanou vůli všech demokratických občanů, vůli, které musí být dbáno.“

Slibme si zde, že se porobit nedáme a všemi silami a prostředky obhájíme své občanské svobody, národní kulturu, a uchráníme si svou vlast. Nedovolíme podepsat IÚ a DUBLIN IV.

Tak slibujeme!!!