autorka: Ivana Schneiderová
Jedná se o smlouvu, která jako např. ve Finsku a Norsku umožňuje speciálním sociálním službám vloupat se do domů a bez soudu na bázi tzv. „prevence“ krást děti z jakékoliv rodiny, školy či školky jenom proto, že užívají výrazy jako máma a táta a ne rodič. Ukradené děti potom kočují mezi tzv. adoptivními rodinami homosexuálů a sadomasochistů. Současně existuje přísný zákaz medializace rodinných tragédií, sebevražd a tyranizování dětí, ukradených těmito sociálními službami. Přesto se v Norsku během jednoho roku dostaly na veřejnost informace o 59 ukradených dětech, které spáchaly sebevraždu. Matky ukradených dětí ze zoufalství propadají alkoholu, narkotikům a páchají sebevraždy.
Gender ideologie zavádí tzv. práva, podle kterých má dítě „právo“ si určit, zda je děvčetem nebo chlapcem. Rodiče mohou být kontrolním orgánem GREVIO, vytvořeným českou vládou, trestáni odnětím dítěte například i za to, že dítě pravdivě řekne, kým skutečně je, a ne tím, co mu do hlavy naprogramovali gender ideologové. Školní osnovy na všech stupních vzdělání už budou programovat výuku a tréninky s cílem vtělovat tuto gender ideologii nejen do myšlení dětí a mladé generace, ale i do jejich způsobu jednání, aby tak byly vykořeněny tzv. zastaralé „stereotypy“. Za stereotypy je pokládáno například to, že žena zaujímá v rodině roli matky a muž roli otce. To už je podle genderu nedovolený stereotyp, který má za následek tzv. domácí násilí. V podstatě zdravá rodina, která na těchto tzv. stereotypech funguje, je už podle nové ideologie mimo zákon. Mechanismem GREVIO bude nucena, aby tyto stereotypy vykořenila, jinak jí budou děti odňaty. Pod rouškou tzv. odstranění domácího násilí.
Dalším bodem je legalizace migrace z důvodu pohlaví, to znamená, že každý migrant může požádat o azyl, když se označí za pronásledovaného kvůli rodové identitě. Na závěr protiprávní tečkou je, odevzdání pravomocí a dozoru nad dodržením této smlouvy neziskovkám. Istanbulská úmluva dokládá povinnost vyškolit a vycvičit jednotky, které budou držet nad rodinami odborný dozor, zasahovat do domácností a rozhodovat o výchově našich dětí.
O této smlouvě vím již dva roky, tenkrát jsem si ji vytiskla a ležela mi na stole. Přemýšlela jsem, co mám udělat, napsala i e-maily některým poslancům, ale zcela bezvýsledně. Když jsem ji dala přečíst známým, divili se, že něco takového může existovat. Čas ubíhal a trošku se na ni pozapomnělo. V únoru mi přišel e-mail, že na Velikonoční pondělí budou manifestace. Po demonstracích s dětmi, jsem vůbec neměla chuť někam jít. Ale 26.3. mi kamarád poslal video s výzvou a za jakým úmyslem to má být – Istanbul. Ten co mi leží na stole. Už jsem neměla to svědomí mlčet a nic nedělat. Byla jsem rozhodnuta a prvním krokem bylo toto.
Když jsem to dala na FB a svůj úmysl, do 2 minut se mi nabídl kamarád, zda budu potřebovat aparaturu. Tak se vše dalo do pohybu. Zajistit shromáždění, propagaci, aby tam někdo přišel a hlavně čím oslovit. Nejlépe, jak zapojit další, je udělat petici. Když jsem hledala na internetu, tak ji měli pouze Slováci. Přišel mi na mysl známý novinář, který mou prosbu přijal a pomohl ji sestavit, aby měla vše, jak se patří. Oslovit další do petičního výboru nebylo jednoduché, ty, co jsem měla vybrané nereagovali, čekat se nedalo, tak jsem oslovila p. V. Vítovou, která je trošku více známá než já. Do třetice to byl můj spolehlivý kamarád, který mi řekl: „nechoď okolo horké kaše.“
Na Velký pátek byla vypuštěna do světa. Na Facebooku, e-maily, Messengrem. A také se současně chystalo Velikonoční pondělí. Nabídli se mi další tátové na pořadatele, maminky k petičním stánkům i od Vsetína a Kroměříže. Sami se hlásili, zda je potřeba pomoci.
Tak proběhlo první setkání rodin v Olomouci, ale i Brně, Praze, Ostravě, Zlíně, Uherském Brodě. Dokonce bylo i video. Původní úmysl s peticí se setkat až za měsíc, to je dlouhá doba a informace musí ven mezi lidi. Tak jsme hned 5. dubna my matky a babky vyrazily s petičním místem k vlakovému nádraží v Olomouci. Ještě ten den po návratu, při kávě jsem založila Fb stránky: https://www.facebook.com/tradicni.rodina/.
Další den jsme pokračovaly a i v sobotu u Kauflandu.
Pokud chce člověk dosáhnout cíle, musí mít tako cestu a strategii a tu vypracoval třetí člen petičního výboru, byla to dobrá volba. Spolupracovali jsme spolu celý minulý rok a cítila jsem, jak jsme na jedné vlně. Udělali jsme i internetovou petici, zde:
Ovšem zkušenosti s peticemi nás dovedly s kamarádem k myšlence založit občanskou iniciativu s názvem „Tradiční česká rodina“, abychom dostáli svého slibu, že zamezíme ratifikaci. Napsali jsme dotaz všem poslancům a jen 11 nám odpovědělo, většinou jen na otázku o Dublinu IV., málokdo i k Istanbulské úmluvě.
K větší propagaci patří také web, kterého se ujal, a začala další tvořivá práce. Dnes se stále ještě dotváří. Ovšem čas kvapí a musí se pracovat intenzivně a efektivně.
Jak tak člověk někdy brouzdá po netu, najde věcí. Ne, že bych se nudila, ale děti mi daly neocenitelnou radu, chceš něco vědět? Vygůgli si to. Takže jsem zjistila, že při jednání PS ze dne 12.12.2017 poslanec Leo Kuznar navrhl bod k jednání Dublin IV. a přitom upozornil na „žlutou kartu EU“: Chci tady upozornit, že podle informací kolegů z europarlamentu jsme promeškali dobu takzvané žluté karty. Opět jsme promeškali dobu žluté karty. A chci tady upozornit, že se řítíme do stejného problému jako tzv. zbraňová vyhláška nebo zbraňové restrikce, které byly dlouhodobě diskutovány a mediálně publikovány jako varovný příklad, jak bychom neměli v rámci Evropské unie jednat. Vláda dle mého názoru v této věci přistoupila trošku opožděně k těmto problémům, proto bych rád znal to stanovisko a jasné kroky vlády, jak bude postupovat, abychom se nedostali do stejných problémů a stejného vleku událostí jako zbraňovou vyhláškou nebo novelizací v rámci Evropské unie. Viz celé jednání: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/004schuz/s004002.htm
Co to je žlutá karta EU? http://www.europarl.europa.eu/atyourservice/cs/displayFtu.html?ftuId=FTU_1.2.2.html
V odkaze:
D . Kontrola ze strany vnitrostátních parlamentů
Na základě čl. 5 odst. 3 druhého pododstavce a čl. 12 písm. b) Smlouvy o EU dbají vnitrostátní parlamenty na dodržování zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v protokolu č. 2. V rámci tohoto postupu (včasného varování ex ante) mají všechny vnitrostátní parlamenty nebo všechny jejich komory ode dne postoupení návrhu legislativního aktu osm týdnů na to, aby předsedům Evropského parlamentu, Rady a Komise zaslaly odůvodněné stanovisko, v němž uvedou, proč podle nich dotyčný návrh není v souladu se zásadou subsidiarity. Pokud jsou tato odůvodněná stanoviska podpořena nejméně jednou třetinou všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům (jeden hlas na komoru u dvoukomorových parlamentů a dva hlasy u jednokomorových parlamentů), musí být návrh přezkoumán („žlutá karta“).
Ve zkratce: je to období 8 týdnů, kdy se mohou vyjádřit obě komory parlamentu tj. PS a Senát
Další projev byl
18.1.2018 kdy vystoupil Václav Klaus v PS.
Závěr proslovu: Poslanecká sněmovna vyjadřuje zásadní nesouhlas, varuje, zavazuje vládu ČR, aby všemi prostředky bránila přijetí a implementaci Dublinu IV. a hájila suverenitu ČR v otázce migrační a azylové politiky. Co udělá tedy vláda?
Jak se postaví k ratifikaci Istanbulské úmluvy? Stále se mluví o Dublinu IV. a o Istanbulské úmluvě nic!
Týká se „žlutá karta“ i Istanbulské úmluvy?
Na vládu se nelze absolutně spoléhat, protože zákon o GDRP slíbil A. Babiš, že dá k projednání do PS do poloviny února a dal ho až 21.3. Jeho veletoče, kdy ráno, v poledne a večer říká pokaždé něco jiného, hlavně, že z toho bude prospěch. Zamotán do spárů lží.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych řekla jenom několik stručných informací o našem postoji k tomuto návrhu zákona.
Obecně, když začnu tím, což už tedy tady také mnohokrát zaznělo, tak se domnívám, že opravdu je velmi tristní, že až dva roky poté, co víme, jak to nařízení zní, a víme, jak tedy dopadá i na české občany, se teprve projednává zákon ve Sněmovně. Já jsem ostatně na toto téma interpelovala jak pana premiéra Babiše, tak pana ministra Metnara už v lednu tohoto roku. Tehdy mi pan Babiš slíbil, nebo odpověděl, že do poloviny února bude zákon ve vládě. Stalo se tak ve skutečnosti až 21. března, takže byť ten slib byl dán, tak řekněme nebyl minimálně dodržen. A my tedy až teď v dubnu 2018 stojíme před tím, že nám od května, nebo od konce května, začíná platit evropské nařízení, ale do naší legislativy teprve teď projednáváme, jak dopadne. A samozřejmě že ten zákon tím, že naštěstí nebude projednáván v devadesátce, což si myslím, že je velmi rozumné i vzhledem k tomu, jak slyšíme jednotlivé výtky z mnoha stran, tak bude platit až později než samotné nařízení, a obávám se, že to bude jenom matoucí a přinášet celou řadu problémů.
Co také jsem už tehdy v té interpelaci vyčítala oběma interpelovaným, byla nedostatečná informovanost, resp. to, že byť chápu, že mezi minulým volebním obdobím a současným se vyměnili lidé na postech ministrů, tak už v loňském roce, už v minulém volebním období měla určitě probíhat informační kampaň, měla vůči firmám, neziskovým organizacím, školám, ale i dalším institucím a organizacím probíhat celá řada řekněme osvětových kampaní, protože když si vzpomenete na to, jak probíhala kampaň třeba k takovému zavádění elektronické evidence tržeb, a že to nebyla určitě malá a levná záležitost tehdy a dopadala na mnohem menší výsek společnosti, tak tentokrát se opravdu dá hovořit o zanedbání. http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/012schuz/s012184.htm
Nyní PS nezasedá, jsou týdny výborů, variabilní a poslanecký, nejdříve začne 21.5., což na nastudování takového dokumentu je velice málo času. Zase budou skučet jako nyní u GDRP, že na to je málo času.
A to co nyní řeší – mateřskou pro vysokopříjmové skupiny, zajištění, pojištění, zmírnění kuřáckého zákona, aj., no, samé „důležité věci“ a nám jde o naše děti! O řádění Grevia v ČR, o další rozmach Juvenilní justice.
Další zajímavé skutečnosti jsou, že od 1.1.2018 děti od 15 let nemusí pracovat ani studovat, zajímavá koncepce od MPSV. I kurátoři žasnou. https://zpravy.idnes.cz/socialni-ochrana-deti-prirucka-pravo-studium-drogy-ministerstvo-prace-13v-/domaci.aspx?c=A180328_091924_domaci_pmk
Další zajímavé skutečnosti jsou, že od 1.1.2018 byl navýšen přídavek pěstounům o 50%, takže na jedno dítě nyní stát vyplácí 12 000 na dvě děti 18 000 Kč. https://www.dobrarodina.cz/novinky/492-velky-prehled-zmeny-v-davkach-pestounske-pece-od-1-ledna-2018
Přitom jeden z pěstounů může pracovat. Nemáme nic proti náhradní péči, ale není tako částka přemrštěná? Při postižení se ještě navyšuje. Při osobním setkání s pěstounkou, nechápala, proč jim bylo přidáno, když dosavadní výše byla postačující. Je také tak zajištěna péče v klasické rodině, kde je, jedno dítě postižené, je také taková? Jaká ke mateřská? Jak jsou zajištěné matky samoživitelky?
Jen slyšíme, že nejsou peníze a na toto jsou? Ano, jsou! Odkud? Z Norských fondů.
https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2017/nove-obdobi-ehp-a-norskych-fondu-29497
Cituji: V novém programovém období obdrží Česká republika 184,5 milionů EUR (cca 5 miliard Kč). Podporu získají projekty zaměřené především na vědu a výzkum, ochranu životního prostředí, kulturní dědictví a spolupráci v kultuře, veřejné zdraví, vzdělávání a spolupráci v justici. Oproti předchozímu období bude kladen ještě větší důraz na lidská práva, inkluzi Romů a rozvoj občanské společnosti. Nové období též přináší velké možnosti pro bilaterální projekty.
Spolupráce v Justici? Důraz na lidská práva? Inkluze Romů? To si už každý odpovězte sám.
Takže nemůžeme si pomoci, vidíme to jenom my nebo i druzí, že je vše nachystáno k ratifikaci Istanbulské úmluvy? Chceme? Každý rozumný člověk ji nechce. Máte možnost pomoci.
Petice zde: https://www.petice24.com/chceme_zachovat_tradini_rodinu_odmitame_ratifikaci_istanbulske_umluvy_a_dublinu_iv
Co dělat dále? Psát, setkávat se s poslanci, senátory, my jsme je volili, oni mají možnost zasáhnout a jedná se také o jejich děti. Pokud dostanou hodně dotazů, musí reagovat v PS. Aby odmítli ratifikaci Istanbulské úmluvy, seznamovat je s rizikem této úmluvy. Tlakem na politiky dosáhnout cíle.
Dnes nám jde o naše děti, zachování rodiny, proto chceme sjednotit rodiny.
Na víře, politické příslušnosti nezáleží. Děti mají všichni. Jsme matky a otcové, milující své děti. Sjednocení rodin, to je už síla.
V důsledku by došlo třeba i ke zrušení tradic, třeba i krojů, vždyť tam je žena ženou a muž mužem. Když v zahraničí jsou tak pohoršeni naší pomlázkou. Strašné týrání. Týrání? Kdy se lidé navštěvují, kluci musí říci koledu, dostanou výslužku, všichni se baví. Děvčata den předem barví vejce, ještě dříve se chystají krásné kraslice. A „někdo“ se chytne jen toho nepatrného švihnutí proutkem a z komára udělá velblouda. Nemají to, neznají kouzlo, podstatu. Zrození nového života.
Probuďme se do nového života, usilujme o zachování naší tradiční rodiny, chraňme své hodnoty.
Každý může se přidat a udělat shromáždění rodin na první neděli v měsíci ve svém bydlišti, může udělat petiční místo, může oslovit své okolí s peticí. Nebo dojet, tam kde to bude
nejblíže. Každá aktivita je vítaná, protože kapka ke kapce ve výsledku udělá moře. Informovat a informovat.
Již druhé setkání rodin v Olomouci 6.5. v 15.00 na Horním náměstí u sloupu Nejsvětější Trojice, naší památky UNESCO, je už nahlášené. Dnes se nahlašuje Brno. Kde všude budou, záleží jen na nás.
Dáme to? To ať si odpoví, každý z nás. Sama za sebe, říkám udělám možné i nemožné. Pro své děti, vnoučata i pro vaše dítka.