Evropská unie by ráda přistoupila k Istanbulské úmluvě jako celku, snaží se a snaží.
Mezi Europoslanci panuje nejednota. Při hlasování europarlamentu se ukázalo, že kromě lidovců vadilo celounijní přijetí Istanbulské úmluvy i europoslancům Občanské demokratické strany, kteří jsou součástí euroskeptické frakce v čele s polským konzervativně-populistickým Právem a spravedlností.
Úmluvu prosazují Piráti (nejmenší strana) kteří jsou v Evropském parlamentu ve frakci Zelených. Co chtějí Zelení prosadit v Německu.
Polský sociálně demokratický europoslanec Lukasz Kohut, který byl zpravodajem rezoluce a je přesvědčen, že genderově podmíněné násilí je největším neřešeným každodenním problémem v Evropě. Podle něj každá třetí žena v EU zažila fyzické nebo sexuální násilí, což je přibližně 62 milionů žen. Istanbulská úmluva je prý uznávána jako nejúčinnější nástroj boje proti genderově podmíněnému násilí, protože ukládá konkrétní povinnosti. Evropský právní deštník proti násilí ochrání ženy a dívky v Evropě, a to prostřednictvím přistoupení EU k Istanbulské úmluvě. Pan Lukasz Kohut ovšem možná nezná, jaká je praxe, o které píše Člen právní instutice Ordo Iuris, Jezry Kwasniewski. Ten pracoval jako zástupce největší polské instituce, byl členem monitorovacího týmu a má za sebou roky právní práce. Pracuje přímo s dětmi, ženami a rodinami, oběťmi násilí. 25.7.2020 na svém fb profilu píše: Když jsme přijali „Pokyny pro provádění školení v oblasti boje proti násilí“ na léta 2018-19 a 20-21, pochopil jsem, že to byla Istanbulská úmluva, která nám zabránila orientovat systém boje proti násilí na skutečné zdroje násilí v Polsku – alkohol, drogy, fragmentace komunit. Úmluva nemá dopad na realitu – odpovídám všemi svými zkušenostmi a praxí –místo toho, abychom se soustředili na skutečnou pomoc obětem a skutečnou diagnostiku příčin násilí (alkoholismus, drogová závislost, sexualizace společenského života) – plaveme v hlubinách absurdity gendendrové teorie. A oběti trpí. Je čas vypovědět Istanbulskou úmluvu a začít vážně pomáhat obětem násilí.
Lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová uvedla, na co i my od počátku upozorňujeme, že pro Českou republiku je Istanbulská úmluva nadbytečná. Věci, které úmluva obsahuje, máme dávno zakotveny v českém zákonodárství, což potvrzují právníci jako např. JUDR. Daniela Kovářová, prezidentka Unie rodinných advokátů, JUDr. PhDr. Tomáš Břicháček, PhD., Mgr. Michal Heres, JUDr. Aleš Nytra, Doc. Harald Scheu a další. Své zamítavé stanovisko k ratifikaci Istanbulské úmluvy má i Česká advokátní komora.
Dělat „symbolická gesta nebo významné signály“ pro státy, kde nemají zákony jako u nás, je docela nebezpečné, protože ratifikace stvrdí podepsání, je právně vymahatelná a v případě nedodržení stát platí sankce a pokuty. Je to jen dobrý byznys pro neziskovky.
Ratifikaci od počátku podporuje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, ale vláda Petra Fialy ji má zatím u ledu. Tedy se aspoň tak tváří. Případná ratifikace Evropským parlamentem neznamená, že by úmluva automaticky platila. To si musí vyřešit každá země, tedy i ČR.
Hlasování v Evropském parlamentu však ukázalo, že za současné situace je odsouhlasení Istanbulské úmluvy v českém parlamentu téměř nemožné. Bez hlasů lidoveckých poslanců totiž vláda nemá pro odhlasování úmluvy většinu.
Zda a jak probíhala diskuze ve státech kde došlo k ratifikaci IU, jak je Úmluva účinná máme potvrzené přímo z úst poslanců EP a členů GREVIA, kteří byli účastníky semináře 26. září 2019 v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR a byl pořádán Úřadem vlády na podporu ratifikace Istanbulské úmluvy.
Mgr. Nina Nováková položila některým členům semináře tři otázky:
1 otázka: Proběhla nejdříve veřejná diskuze, než se země zavázala k ratifikaci takového dokumentu? Odpověď byla: Nikde neproběhla, všude jen přemluvili dostatečný počet poslanců!!!!!
- otázka: Zlepšilo se násilí na ženách? Odpověď byla uhýbající. Ono se to těžko sleduje. Přibylo jen udání!!!
3.otázka: Jakým způsobem vyhodnocujete škodlivé kulturní a tradiční stereotypy? Jakým způsobem k tomu přistupujete? Odpověď: žádná
Zkušenosti z Německa, Polska, Turecka jsou důkazem, že Istanbulská úmluva násilí na ženách neřeší. Turecko dokonce 22.7.2022 odstoupilo od ratifikace, neboť za těch deset let se projevilo, že není účinná, násilí na ženách v Turecku dokonce vzrostlo.
Istanbulskou úmluvu dosud neratifikovalo šest zemí: Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko a Česká republika.
Spolek Tradiční rodina pokračuje v seznamování s úskalími Istanbulské úmluvy, jejíž implementace je přesně popsána v Důvodové zprávě Rady Evropy .